Перайсьці да зьместу

Вінаўд

Зьвесткі зь Вікіпэдыі — вольнай энцыкляпэдыі
Winold
Winiaud
Паходжаньне
Мова(-ы) германскія
Утворанае ад Wino + Wald
Wino + Gaudo
Іншыя формы
Варыянт(ы) Вінальд, Віняўт
Зьвязаныя імёны Waldwin
Зьвязаныя артыкулы
якія пачынаюцца з «Вінаўд»

Вінаўд (Вінальд, Віняўт) — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча.

Віневалд або Віналд, пазьней Вінальт або Вінаўд (Wineuald, Wineald[1], Winoldus[2], Vinaldr[3], Vinald[4], Winald[5], Winoldt[6], Winolt[7], Winoud[8]), Віняўд (Winiaud[9]) і Валдвін (Waldwin) — імёны германскага паходжаньня[10]. Іменная аснова -він- (імёны ліцьвінаў Бутвін, Монтвін, Радавін; германскія імёны Butwin, Mondawin, Radowin) паходзіць ад гоцкага wins 'сябар', аснова -гаўд- (-гаўт-, -каўд-) (імёны ліцьвінаў Гаўтоўт, Гаўдземунда, Саргоўд; германскія імёны Gautald, Gaudemund, Saregaud) — ад германскага *gautaz 'гот'[11] або гоцкага goþs 'добры, годны', godei 'дабро, годнасьць, цнота', а аснова -валд- (-алд, -олт) (імёны ліцьвінаў Геральт, Левалт, Рамвольт; германскія імёны Gerwald, Lewolt, Romuald) — ад гоцкага і германскага waldan 'валодаць, гаспадарыць' або wulþus 'слава, мажнасьць'[12].

Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: do sioła Dolgow, Winowdow (1565 год паводле выпісу 1784 году)[13]; Pana Corneliusza Winolda (1625 год)[14]; Elisabetha Winiautowna (26 лістапада 1786 году)[15]; Agnetem Winiawtowna (7 сакавіка 1804 году)[16]; Martinum Winiawtt (21 лістапада 1811 году)[17].

  1. ^ Keith Briggs, Anglo-Saxon dithematic names
  2. ^ Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 227.
  3. ^ Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. S. 1111.
  4. ^ Sveriges medeltida personnamn — förnamnsregister Abbe-Øxvidh, Institutet för språk och folkminnen
  5. ^ Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 2: Tilnavne. — København, 1964. S. 1182.
  6. ^ Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. S. 64.
  7. ^ Bass A. Deutsche Vornamen. — Leipzig, 1909. S. 153.
  8. ^ Dijkstra W. Friesch woordenboek (Lexicon frisicum). — Leeuwarden, 1911. S. 444.
  9. ^ Björkman E. Ältere englische Personennamen mit. -god, -got im zweiten Gliede // Englische Studien. Bd. 51, 1918. S. 178.
  10. ^ Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 1616, 1126.
  11. ^ Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 123, 126.
  12. ^ Дайліда А. Пачаткі Вялікага княства Літоўскага: ад стварэння да Крэўскай уніі / Рэц. С. Тарасаў. — Менск, 2019. С. 17.
  13. ^ Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 24. — Вильна, 1897. С. 278.
  14. ^ Monumenta Reformationis Polonicae et Lithuanicae: Zbiór pomników reformacji kościoła polskiego i litewskiego. Serja 4, z. 2. — Wilno, 1915. S. 94.
  15. ^ G, Mosėdžio miestelio ir aplinkinių kaimų senųjų gyventojų romos katalikų bažnyčios santuokos metrikų nuorašai
  16. ^ D, Mosėdžio miestelio ir aplinkinių kaimų senųjų gyventojų romos katalikų bažnyčios santuokos metrikų nuorašai
  17. ^ V, Mosėdžio miestelio ir aplinkinių kaimų senųjų gyventojų romos katalikų bažnyčios santuokos metrikų nuorašai