Перайсьці да зьместу

Торвальд (імя)

Зьвесткі зь Вікіпэдыі — вольнай энцыкляпэдыі
Thorvald
Паходжаньне
Мова(-ы) германскія
Утворанае ад Torro + Wald
Іншыя формы
Варыянт(ы) Таральд, Торальдзь, Таралд
Вытворныя формы Тырольдзь
Зьвязаныя артыкулы
якія пачынаюцца з «Торвальд»

Торвальд, Таральд (Торальдзь, Таралд) — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча.

Торвальд, Таральд або Торальд (Thorvald, Þorvaldr, Taruald[1], Taraldus[2], Thorald, Þóraldr, Toraldus[3], Torald[4], Torold[5]) — імя германскага паходжаньня[6]. Іменная аснова -тор- (-тар-, -дар-) (імёны ліцьвінаў Тарут, Тарвід, Турвін; германскія імёны Tarut, Torvid, Thurwine) паходзіць ад гоцкага thaur > thoris 'волат, асілак'[7], а аснова -валд- (-алд, -олт) (імёны ліцьвінаў Геральд, Левальд, Рамвольт; германскія імёны Gerald, Lewald, Romuald) — ад гоцкага і германскага waldan 'валодаць, гаспадарыць' або wulþus 'слава, мажнасьць'[8].

Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: Toroldzie (1744 год)[9]; Inwentarz wsiów Toroldz (24 верасьня 1784 году)[10]; Parafia komajska… Toroldzie… we wsi Toroldziach… woski Torołdzie zwanej (1784 год)[11]; Marianna Taraldówna (1799 год)[12]; Anna Tarałdowa (1800 год)[13].

  1. ^ Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 404.
  2. ^ Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 65.
  3. ^ Boullón Agrelo A. I. Antroponimia medieval galega (ss. VIII–XII). — Tübingen, 1999. P. 432.
  4. ^ Kjöllerström P. A. Svensk namnbok. Dopnamn, ättenamn, ortnamn. — Ulricehamn, 1895. S. 29.
  5. ^ Canzler F. Die deutschen vornamen und zunamen etymologisch abgeleitet und erklärt. — Hamburg, 1830. S. 89.
  6. ^ Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala, 2007. S. 236.
  7. ^ Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 76.
  8. ^ Дайліда А. Пачаткі Вялікага княства Літоўскага: ад стварэння да Крэўскай уніі / Рэц. С. Тарасаў. — Менск, 2019. С. 17.
  9. ^ Diecezja Wileńska, 1744, Pawet, 20 лютага 2011 г.
  10. ^ Акты издаваемые Виленской комиссией для разбора древних актов. Т. 35. — Вильна, 1910. С. 456—458.
  11. ^ Skibicki S. Dekanat kupiski diecezji wileńskiej w świetle opisów parafii z 1784 r. w świetle opisów plebanów. — Białystok, 2009. S. 58, 62, 64, 150.
  12. ^ Olita, Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego
  13. ^ Onikszty, Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego