Перайсьці да зьместу

Гертруда

Зьвесткі зь Вікіпэдыі — вольнай энцыкляпэдыі
Gertrud
Паходжаньне
Мова(-ы) германскія
Утворанае ад Gero + Trudo
Іншыя формы
Варыянт(ы) Гердруда
Зьвязаныя імёны Thrudger
Зьвязаныя артыкулы
якія пачынаюцца з «Ґертруда»

Гертруда (Гердруда) — жаночае імя.

Гертруда, Гердруда або Гіртруда (Gertrud, Gerdrud, Girtrudis) і Трудгер (Thrudger) — імёны германскага паходжаньня[1][2]. Іменная аснова -гер- (-гар-, -гір-) (імёны ліцьвінаў Гералт, Гермонт, Бутгер; германскія імёны Gerolt, Geromont, Butger) паходзіць ад стараісьляндзкага geirr, стараверхненямецкага gēr 'дзіда'[3], а аснова -друд- (-трут-, -трот-) (імёны ліцьвінаў Гаўдрут, Гендрута, Кондрут; германскія імёны Gautrude, Genedrudis, Cundrud) — ад гоцкага і германскага þruþs 'мажнасьць, веліч'[4].

Этымалягічны слоўнік старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзены Польскай акадэміяй навук, адзначае гістарычнае бытаваньне ў Польшчы германскага імя Gertrud (Gertrudis, Girtrud, Girtrudis)[5].

У Латвіі адзначалася імя Gerdrute (1452 год)[6].

Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: бояре господарьскии Сомилишское волости… Стасева Кгертруда съ сыномъ своимъ Щастнымъ (1510—1517 гады)[7]; filias quoque duas Gerthrudam et Annam… Gertruda… quae procreavit Giertrudam (2 чэрвеня 1586 году)[8]; Ród Pietraszewiczów: p. Giertruda Pietraszewiczowa (1690 год)[9]; Gertrudæ Griiaszcza de Trzeciany (1697 год)[10]; Gertruda Lisowska (28 лістапада 1768 году)[11]; Gertruda Styrnowa (5 жніўня 1779 году)[12]; Gierdruda Krysztofowiczowna (28 лістапада 1790 году)[13]; Gertruda Żydelowna (22 лістапада 1791 году)[14]; Gertruda Kanaczycowa (8 чэрвеня 1795 году)[15]; Gertruda Szynderowna (28 студзеня 1797 году)[16]; Gertruda Zukovska da Matyszki (1802 год)[17].

Глядзіце таксама

[рэдагаваць | рэдагаваць код]
  1. Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 425, 578.
  2. Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 273.
  3. Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 98.
  4. Дайліда А. Пачаткі Вялікага княства Літоўскага: ад стварэння да Крэўскай уніі / Рэц. С. Тарасаў. — Менск, 2019. С. 19.
  5. Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 67, 272.
  6. Medieval Latvian Given Names, by Aryanhwy merch Catmael (Sara L. Uckelman)
  7. Литовская метрика. Т. 1. — Петербург, 1903. С. 128.
  8. Lietuvos Metrika. Knyga 276 (62) (1584, 1586, 1597). — Vilnius, 2010. P. 133—134, 136.
  9. Metryka Litewska. Rejestry podymnego Welkiego Ksiestwa. Województwo trockie 1690 r. — Warszawa, 2000. S. 152.
  10. Kryniczyn lata 1697—1703 rejestr chrztów kościelnych
  11. Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1765—1769 m. mirties įrašai, Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA
  12. Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1778—1779 m. mirties įrašai, Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA
  13. S, Mosėdžio miestelio ir aplinkinių kaimų senųjų gyventojų romos katalikų bažnyčios santuokos metrikų nuorašai
  14. Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1791—1794 m. jungtuvių įrašai, Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA
  15. Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1795 m. mirties įrašai, Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA
  16. Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1797 m. mirties įrašai, Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA
  17. Stepukonienė I., Mickienė I. Personal Names in Baptismal Records of Seredžius of the Early Nineteenth Century (1802—1803) // Lituanistica. Vol. 65. Nr. 2, 2019. P. 106.