Ільць

Зьвесткі зь Вікіпэдыі — вольнай энцыкляпэдыі
Ildia
Паходжаньне
Мова(-ы) германскія
Іншыя формы
Зьвязаныя імёны Гільцін, Ілбуць, Ілгут, Гільтэр, Гельтман
Зьвязаныя артыкулы
якія пачынаюцца з «Ільць»

Ільць — мужчынскае імя.

Паходжаньне[рэдагаваць | рэдагаваць крыніцу]

Асноўны артыкул: Імёны ліцьвінаў

Гілда, Гілта, Гілт або Ілдзя (Hildo, Hilto, Hilt, Ildia[1]) — імя германскага паходжаньня[2]. Іменная аснова -гілд- (-ілт-, -гелт-) паходзіць ад германскага hildiō 'бой'[3]. Сярод ліцьвінаў бытавалі імёны Гільцін, Ілбуць, Ілгут, Гільтэр, Гельтман. Адзначаліся германскія імёны Hiltin, Ilbuth (Hiltiboto), Illgut (Hiltgudis), Hilder, Heltmann (Hiltiman).

Этымалягічны слоўнік старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзены Польскай акадэміяй навук, адзначае гістарычнае бытаваньне ў Польшчы германскіх імёнаў Helt, Hiltosz, Hildebrand, Hildegundis, Hildmar, Hildewigis, Hiltwin, Mathildis[4].

У Прусіі (ваколіцы Мэмэлю) бытавала імя Ілгаўд[a]: Pawel Illgawd (1511—1520 гады)[6], таксама існавалі вёскі Maszerim Ilgaude і Ilgauden[7].

Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: Петръ Илтевичъ (1567 год)[8].

Носьбіты[рэдагаваць | рэдагаваць крыніцу]

Заўвагі[рэдагаваць | рэдагаваць крыніцу]

  1. ^ Адзначалася старажытнае германскае імя Berman Ilgaudus[5]

Крыніцы[рэдагаваць | рэдагаваць крыніцу]

  1. ^ Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 132.
  2. ^ Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 821.
  3. ^ Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 103.
  4. ^ Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 104.
  5. ^ Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 130.
  6. ^ Rowell S. C. Aspects of settlement in the Klaipėda District (Memelland) in the late fifteenth and early-sixteenth centuries // Acta historica universitatis Klaipedensis. T. 11, 2005. P. 29.
  7. ^ Kiseliūnaitė D. Klaipėdos krašto toponimai. Istorinis ir etimologinis registras. — Vilnius, 2020. P. 98.
  8. ^ Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 767.